Konzervace dřeva, impregnace dřeva a jeho paropropustnost je klíčových komponentním článkem komplexní životnosti a ochrany dřevěných povrchů. V pórovitých materiálech, ke kterým patří také dřevo a materiály vyrobené na bázi dřeva, je obsaženo vždy určité množství vody. A to v závislosti na teplotě, vlhkosti a tlaku okolního vzduchu. Jedná se o vodu fyzikálně vázanou. Ta může být ve dřevě obsažena jak v buněčných stěnách (tzv. voda vázaná), tak také v buněčných dutinách (tzv. voda volná). Na několika případech ukážeme příčiny nadměrné vlhkosti dřevěných stavebních prvků v budovách včetně vlhkosti obvodového či vnitřního zdiva.
V pórovitých materiálech, ke kterým patří také dřevo a materiály vyrobené na bázi dřeva, je obsaženo vždy určité množství vody. A to v závislosti na teplotě, vlhkosti a tlaku okolního vzduchu. Jedná se o vodu fyzikálně vázanou. Ta může být ve dřevě obsažena jak v buněčných stěnách (tzv. voda vázaná), tak také v buněčných dutinách (tzv. voda volná). Stav, kdy jsou vodou nasyceny stěny dřevních buněk a buněčné dutiny jsou ještě bez vody, je definován jako bod nasycení vláken (BNV). Hodnoty bodu nasycení vláken se liší podle druhu dřeva a pohybují se přibližně v rozmezí 25 ÷ 35 %.
Pokud je dřevo, resp. dřevěný prvek po určitou dobu situován v prostředí o určité teplotě a vlhkosti vzduchu, pak se jeho vlhkost ustálí na hodnotě tzv. rovnovážné vlhkosti. Ve stavební praxi může mít rovnovážná vlhkost dřeva velký rozsah (od cca 6 % v místnosti, až po 25 % i více ve vnějším prostředí v zimě). Je-li relativní vlhkost vzduchu delší dobu okolo 95–99 %, vlhkost dřeva dosahuje hodnot okolo 28–30 %. Pro ilustraci – rovnovážná vlhkost u dřeva situovaného ve vytápěném interiéru se může pohybovat přibližně v rozmezí 8 ÷ 12 %; v nevytápěném, avšak chráněném interiéru proti přímému působení srážkové vody (např. půdní prostory) se může rovnovážná vlhkost pohybovat přibližně v rozmezí 12 ÷ 18 %.Podrobné pojednání o vlhkostní problematice dřeva, o hodnotách bodu nasycení vláken a rovnovážných vlhkostí je možno nalézt v příslušné odborné literatuře.
Obecně je možno konstatovat, že hmotnost vody obsažené ve stavebních prvcích budov, jež jsou tvořeny z pórovitých materiálů (např. u zdiva, betonových konstrukcí apod.) je téměř vždy mnohem vyšší než hmotnost vody zkondenzované uvnitř prvků v následujícím období během užívání budovy v důsledku difúze vodní páry. Tato skutečnost bývá v počátečním období po dokončení stavby zapříčiněna mokrým procesem při realizaci. Následně se vlhkost konstrukce postupně snižuje, až se ustálí na hodnotě tzv. rovnovážné vlhkosti. Taktéž hodnoty rovnovážných vlhkostí jsou u porézních materiálů vyšší, než hodnoty vlhkostí zapříčiněných v důsledku vnitřní kondenzace vodní páry.
Z toho plyne, že množství zabudované vody ve stavebních konstrukcích není možno dále zvyšovat nedbalým prováděním – ukládáním vrstev o nadměrné vlhkosti, nebo předčasným uzavíráním těchto vrstev následujícími vrstvami, pokud nebyla jejich vlhkost snížena na hodnotu normové hmotnostní vlhkosti, jak je požadováno v ČSN 73 0540-3.
V závislosti na skladbě příslušné konstrukce může v určitých případech postupem času dojít k odpaření zabudované vody. Pokud je však vrstva o vysoké vlhkosti uzavřena mezi další vrstvy s vysokými difúzními odpory, k následnému odpaření vody v průběhu užívání budovy nikdy nedojde. U obvodových konstrukcí posléze dochází ke zvyšování její vlhkosti v důsledku difúze vodní páry. V případě dřevěných prvků tato skutečnost vede k závažným negativním důsledkům – k napadení některým z biologických dřevokazných škůdců a následně k jejich destrukci.
U dřevěných konstrukčních prvků v objektech pozemních staveb, pokud vykazují hodnoty rovnovážných vlhkostí, nebývá z tohoto hlediska zpravidla žádný problém. Problémy nastávají tehdy, jestliže dojde ke zvýšení jejich vlhkosti.
Důvody zvýšení vlhkosti dřevěných konstrukčních prvků mohou být z obecného hlediska následující: Zatékání vody (srážkové, nebo z interiéru), povrchová kondenzace vodní páry na dřevěných prvcích, kondenzace vodní páry uvnitř stavebních konstrukcí se zabudovanými dřevěnými prvky, zabudování dřevěných prvků o vyšší vlhkosti je požadováno v ČSN 73 0540-3.
Vlhkost dřeva má negativní vliv na jeho vlastnosti i na praktické použití, jelikož s rostoucí vlhkostí dřeva se snižuje jeho pevnost a modul pružnosti. S rostoucí vlhkostí se zvyšuje riziko napadení dřeva biologickými škůdci (dřevokaznými houbami, dřevokazným hmyzem, hnilobou a plísněmi). Měnící se vlhkost způsobuje tvarové změny příčného průřezu dřeva. Je to vlastnost velmi nepříjemná a při použití dřeva je nutno s ní počítat. Při neregulovaném nebo vícenásobném vysoušení se mohou ve dřevě vytvořit trhliny, které snižují únosnost příslušného dřevěného prvku, čímž omezují jeho použití.
Důvodem vzniku vlhkosti bývá kondenzace vodní páry v dřevěném trámovém stropě s nášlapnou vrstvou o vysokém difúzním odporu. A to tehdy, jestliže k difúzi vodní páry skrze konstrukci stropu dochází směrem zespodu nahoru (v opačném případě by byla nášlapná vrstva podlahy o vysokém difúzním odporu žádoucí). Zde jsou ohroženy stropní trámy, prkna podhledu či záklopu, polštáře. Tento případ nastává zejména v důsledku dodatečného provedení podlahové vrstvy z materiálu jako například PVC, linoleum, syntetický nátěr apod.).
Kondenzace vodní páry v konstrukci podlahy situované na terénu – pokud jsou v podlaze obsaženy dřevěné prvky. Příčinou bývá zpravidla neodborný návrh skladby podlahy. Zatékání vody unikající z rozvodů technických zařízení budov v důsledku poruchy do dřevěné konstrukce (např. trámového stropu, stěny u dřevostavby apod.). Jedná se o vodu, která uniká z vodovodu, kanalizace nebo ústředního vytápění v důsledku poruchy. Tento únik se může projevit jako náhlá havárie či nepatrné úniky.
V interiéru pak zejména místa, která jsou ohrožena postřikem, přímým smáčením či zaplavením (např. v koupelnách, ve sprchách či v kuchyních). Nerespektování základních konstrukčních zásad pro ochranu dřeva. Jedná se například o nedostatečnou výšku dřevěného prvku nad terénem, obezdění dřevěného prvku z více stran, aniž by bylo umožněno proudění vzduchu apod. Použití nevhodného druhu dřeva. Použití dřeva o nadměrné vlhkosti, která neodpovídá rovnovážné vlhkosti prostředí, ve kterém má být prvek situován.
Nejnovější komentáře