Beton

Renovace betonových podlah, čištění betonových podlah, broušení betonových podlah, repase kamenných betonových podlah zajištuje firma Kamenický Servis CZ systémem ISIS Professional™. Renovace betonových podlah, broušení betonových podlah, tmelení betonových podlah, opravy betonových podlah, čištění betonových podlah, doplnění betonových podlah, vsadky a sádky betonových podlah, leštění betonových podlah, impregnace betonových podlah, protiskluzné nátěry betonových podlah a kvalitní údržbu betonových podlah nabízí systém v rámci svých služeb systému ISIS Professional™ firma Kamenický Servis CZ dle přísných certifikačních norem institutu IICRC a profesionální systému ISIS Professional™ v rámci České Republiky, Slovenské republiky a Evropy.

Beton je kompozitní stavební materiál sestávající z pojiva a plniva. Po zatuhnutí pojiva vznikne pevný umělý slepenec. Nejčastějším druhem betonu je tzv. cementový beton (CB), kde je pojivem cement a plnivem kamenivo; dalším materiálem pro výrobu je voda. Speciálním betonem označujeme beton, který má neobvyklou vlastnost(i), nebo jinak neobvyklé použití. Mezi speciální betony patří např. lehký beton, těžký beton, rozpínavý beton, vysoko pevnostní beton, samozhutnitelný beton, vláknobeton, vodotěsný beton, stříkaný beton, a jiné. Betony se označují značkou C následovanou dvěma čísly – válcovou pevností a krychelnou (různé metodiky měření pevnosti) v MPa, např. C16/20.

Beton je univerzálním stavebním materiálem, používá se jak na nosné konstrukce (skelety), tak na výrobu panelů; v dopravním stavitelství je beton hlavním materiálem pro výstavbu mostů, vozovek dálnic; v podzemním stavitelství se beton používá jako dočasná i trvalá výztuž. U betonu je jedno, je-li použit na suchu nebo pod vodou, jeho vlastnosti se tím nemění. Optimální vlastnosti, minimální nároky na údržbu, nízká cena a vysoká životnost předurčuje tento materiál k použití na dopravních komunikacích. Jednou z léty ověřených technologií je tzv. vymývaný beton, který vytváří estetické a funkční plochy s dlouhou životností.

Beton při posuzování vodotěsnosti a jeho vlastností se nezapočítávají různé hrubé poruchy (trhliny, štěrková hnízda, díry v betonu apod.), které umožňují pronikání vody a kde je nutno beton opatřit vodotěsnou izolací. Vodotěsnost betonu se posuzuje podle toho, zda voda může procházet cementovou maltou nebo stykem mezi maltou a kamennými zrny. Normální zdravý kámen je prakticky vodotěsný. K zajištění vodotěsnosti je třeba betonovou směs řádně složit a dokonale zhutnit. Pro zlepšení vodotěsnosti se dobře osvědčily povrchově aktivní látky (plastifikovaný a provzdušněný beton).

Beton má svou hmatatelnou historii v památkově chráněných objektech a je překvapivé, že analýzy původního zdiva Karlova mostu v Praze uskutečněné na VŠCHT v roce 2008 prokázaly unikátní příklad pokračování antické tradice použití vysoce kvalitních malt/betonů s hydraulickým pojivem na této středověké stavbě.

Moderní portlandský cement poprvé použil v roce 1756 britský inženýr John Smeaton. Míchačky byly na stavbách zaváděny ve dvacátých letech minulého století hlavně kvůli míchání betonu. Ruční míchání vápenné malty nebyl problém, na stavbách pomocné práce prováděly ženy, což byla levná pracovní síla. Beton však musel být namíchán v přesném poměru a ve stále stejné kvalitě, což bylo nutné např. u železobetonových nosníků.

V betonu během hydratace a tvrdnutí probíhají v betonu fyzikální a chemické procesy (provázené uvolňováním tepla), při kterých beton získává mechanickou pevnost a odolnost a vytváří se chemická stabilita v materiálu. Beton neztvrdne tím, že vyschne, ale že postupně během týdnů vykrystalizuje. Tento proces začne asi hodinu po namíchání a čím je tepleji, tím je krystalizace rychlejší (např. v panelárnách se beton ohříval až na 80 °C). Tento proces nelze nijak zastavit a pokud například beton v automixu zbyde, musí se zlikvidovat. Voda v krystalech betonu nesmí zmrznout, tím je beton zcela znehodnocen.

Beton při tuhnutí není závislý na atmosféře a proto tuhne i pod vodou. Prostý beton je odolný především vůči namáhání tlakem, naproti tomu snese pouze malé tahové zatížení. Proto se beton kombinuje s železnou výztuží – vzniká železobeton. Jako výztuž se používají i kabely, které se napnou a vnáší do betonu tlak – předpjatý beton. Další možností je přidat různá vlákna, drátky apod., vzniká vláknobeton či drátkobeton. Jako příměs je možno použít i moderní materiály, jako jsou uhlíková vlákna, a zvýšit tím pevnost betonu ještě o několik desítek procent. Lehčený beton, u kterého bylo vylehčení dosaženo při výrobě vytvořením pórů do hmoty betonu, nazýváme pórobeton. Pórobeton je typický svojí lehkostí, dobrými tepelněizolačními vlastnostmi a jednoduchým použitím (pórobetonové tvárnice lze řezat speciální pilou). V pórobetonu lze jako příměs využít mimo písku také popílek z uhelného spalování.

Pevnost betonu závisí především na vlastnostech cementu, dalšími ovlivňujícími faktory jsou vlastnosti vody a kameniva. Beton s větším obsahem cementu (1:2) má za teplého počasí už druhý den téměř poloviční tvrdost. V praxi se po 28 dnech považuje beton za hotový (vyzrálý).

Při krystalizaci se v betonu vytváří tzv. vnitřní teplo. Při betonáži přehrady v šíři několika metrů by vysoká teplota beton znehodnotila, a proto se do betonu vkládají ocelové roury např. půlmetrového průměru, kterými při krystalizaci nepřetržitě proudí studená chladící voda. Tyto roury pak v betonu zůstanou. Betonáž takovýchto masívů probíhá nepřetržitě dnem i nocí, protože po noční přestávce by se již beton nespojil kvalitně. Při teplotě +5 °C a méně se krystalizace betonu velmi zpomaluje, ale když teplota stoupne, opět pokračuje.

Přísady jsou obvykle různé chemikálie, které se přidávají do vody; příměsi se naopak přidávají do kameniva. Jsou to organické nebo anorganické materiály, tekutiny i sypké, které se přidávají do záměsi, aby určitým způsobem pozměnily vlastnosti betonu. Běžně tvoří maximálně 5 % hmotnosti. Nejčastěji se používají tyto typy. Plastifikátory – zlepšují zpracovatelnost betonové směsi. Proti zmrazovací přísady – urychlují v zimním období dřívější dosažení pevnosti nutné pro odolnost betonu vůči působení mrazu na záměsovou vodu. Zrychlovače tuhnutí – urychlují hydrataci, beton rychleji dosáhne počáteční pevnosti. Nejjednodušší je přimíchání vodního skla. Beton pak tuhne velmi rychle a je nutno to napřed vyzkoušet.

Broušení a renovace betonových podlah a technologie

Renovace a broušení betonových podlah patentním systémem firmy HTC | Big Block Xtreme™, T-REX® je díky pokročilé kompozitní a diamantové technologii je možné v mnoha případech kompletně nahradit používání kovových nástrojů. Přináší také úplně suché leštění mramoru, terazza a vápence bez použití vody. Díky výslednému vzoru poškrábání může být nástroj BBX 2 použit také pro jednoduchý přechod z kovových nástrojů na nástroje plastové. Hlavní výhodou nástrojů Big Block Xtreme™ je zanechání hladké struktury na podlaze. Unikátní kompozitní struktura umožňuje použít hrubé diamanty v kompozitním nástroji pro první krok.

Brusná technologie HTC BBX systems a její výhody:

• Unikátní technologie umožňuje použití hrubých diamantů v kompozitním diamantovém nástroji
• Umožňuje jemné broušení povrchů
• Přináší větší efektivitu brusných kroků
• Dosahuje kvalitnější homogenní struktury
• Dosahu rychlejší proces broušení a renovace
• Umožnuje použití nástrojů jako prvního kroku

Broušení a renovace betonových podlah a metodika HTC | Diamond Xpress™ je brusný systém pro žulu, mramor, terazzo, vápenec a betonové podlahy. Díky výhodám diamantu a kompozitní technologii nepotřebuje tento systém vodu. To poskytuje výrazné úspory v personálu, vybavení a řízení. Eliminováním vody může být celý proces broušení dokončen v polovičním čase. Kromě toho je konečný výsledek vylepšen díky vysokému lesku.

Brusná technologie HTC DX systems a její výhody:

• Kompletně suchý proces mechanické brusné renovace a broušení
• Žádný tekutý odpad a kapalné stékance vody během broušení a leštění
• Lepší pracovní prostředí a snížení rizika pádů a úrazů
• Není potřeba vysavače na mokré vysávání
• Výrazně rychlejší zpracování betonových podlahových povrchů a kamene
• Rychlejší zpracování a snadnější dosažení dokonalých výsledků
• Účinek je ihned viditelný a vysoký lesk snižuje používání chemie

Broušení betonových podlah se používá při obnovení struktury betonových podlah a hloubkově se tak vyčistí a zcela odstraní zašlé nečistoty. Broušené plochy se snadněji udržují v naprosté čistotě. Ideální řešení pro bytové a panelové domy, školy, nemocnice, atd. Následná povrchová úprava zabraňuje opětovnému znečištění. Samozřejmostí je i broušení kamenných soklů. Renovace se provádí pomocí mobilních brusek napojených na průmyslové vysavače, suchým procesem.

Broušení betonových podlah vytváří hrubší, matný, neklouzavý povrch. Stopy po předchozím opracování nejsou viditelné, předem upravený povrch je opracován brousícími prostředky a nástroji.

Vysokootáčkové leštění betonových podlah se provádí pouze za předpokladu, že kamenný povrch je již v dobrém původním stavu, pokud tak není, musí se před leštěním kamenné povrchy nejprve vybrousit, aby se povrch srovnal a vyčistil od nečistot. Pak nastupuje několikanásobná fáze diamantového leštění. Leštění dodává plochám hladký povrch a vysoký lesk, zvýrazní strukturu i texturu betonových podlah. Zvýrazní také barevnost (získá se tmavší odstín) a uzavřením povrchu zvýší odolnost proti zvětrávání. Broušené plochy jsou upraveny leštícími prostředky a nástroji.